Prodej puzzle, puzzleball, svítící puzzle, doplňky pro puzzle...

Je obecně známo, že první puzzle skládačka byla vyrobena kolem roku 1760 v dílně Johna Spilburyho, londýnského rytce a kartografa. Spilbury přidělal jednu ze svých map na desku tvrdého dřeva a obřezal všechny hranice vyobrazených zemí. Tím vznikla jednoduchá skládačka, která byla navržena jako učební pomůcka při výuce zeměpisu. Nápad se uchytil a tyto prvotní puzzle se ve školních lavicích používaly až do roku 1820.

Ke konci 19. století se k výrobě puzzle začala používat překližka. Na desku se nalepily nebo namalovaly obrazy, které poté byly vyřezávány vyřezávací pilou. K orientaci sloužily tužkové nákresy na rubu desky. Tyto stopy od tužek lze stále najít na některých z dochovaných exemplářů. Kartonové puzzle se objevili až na samém konci 19. století a byly určeny zejména pro děti. Zavedl se dnes již známý proces vyřezávání puzzlí, kdy jsou na deskách přidělané tenké proužky kovu s ostrými hranami stočené do různých vzorů. Ty jsou umístěny v lisu, který je poté stlačen a naráz rozřeže celé puzzle.

A tak byly na počátku 20. století k dispozici puzzle dřevěné i kartonové. Pracovníci manufaktur byli přesvědčeni, že o dřevěné puzzle bude stále zájem. Předpokládali, že někteří zákazníci budou nadále upřednostňovat kvalitní dřevěné puzzle před puzzle kartonovými. A vyplatilo se. Puzzle ze dřeva stále v tomto oboru dominovaly. Druhotnou motivací pro obchodníky byl samozřejmě fakt, že z dřevěných puzzlí budou mít daleko větší výdělek.

Zlatý věk puzzlí nastal v roce 1920 až 1930 a je spojen se společnostmi Chad Valley a Victory z Velké Británie. V USA tou dobou v této oblasti kralovaly společnosti Einson-Freeman, Viking a další.

Pozdějším záměrem výrobců bylo učinit puzzle ještě vynalézavější a obtížnější a tím přitažlivější pro dospělé a děti. Využití puzzle mělo také reklamní charakter. Skládačku jste mnohdy obdrželi např. k zakoupeným kartáčkům na zuby. Mnohem důležitější pro úspěch puzzle ale bylo pozdější zavedení tzv. týdenních puzzle. Tento nápad byl poprvé realizován ve Spojených státech ve velmi chmurném a depresivním období - prosinci 1932. Počáteční týdenní výtisk činil 12.000 puzzlí. Brzy na to se počet zvýšil na 100.000 a poté na 200.000 kusů týdně.

Na první pohled se může zdát divné, že puzzle se nejvíce prodávaly právě v době hospodářské krize, kdy plno lidí trpělo depresivními náladami. Měly ovšem jednu zásadní vlastnost - za málo peněz hodně zábavy.

Puzzle se mohly skládat buď individuálně, nebo ve skupině. Každpádně Vás vždy zabavili na několik hodin. Navíc byly „recyklovatelné“, což umožňovalo jednomu člověku, aby je složil, pak klidně rozbořil a poslal je dál v rodinném kruhu, nebo svým přátelům.

Dalšim bodem, který je třeba mít na paměti a na který přišli sami tamější američtí puzzloví nadšenci je, že skládání puzzle je skvělý způsob jak odbourat stres!

Po překonání hospodářské krize popularita puzzlí ustala a začala ubývat. Jsou však, stejně jako prvotní skládačky, dodnes používány ve školách pro výuku zeměpisu. Taktéž jsou v dnešní době stále k sehnání jak v podobě kartonové tak i dřevěné. Pořád o nich platí, že za malé peníze si užijete spostu legrace. Rozhodně je to zábava zdravější, než sledování hloupých a občas vulgárních televizních pořadů, či hraní stejně hloupých a mnohdy ještě vulgárnějších počítačových her. A pokud jsou návykové(a jsou!:-)), jsou to neškodné závislosti.